New life - Ann - 27.část

13. červen 2009 | 11.08 |

"Jsem hroznej knihomol, aby s tak řeklo. Často čtu knihy, které jsou i v jiných jazycích, jednou jsem byl v naší školní knihovně," zarazila jsem ho a zeptala se kde studoval, odpověděl, že ve Východním městě. "Dobře takže, zrovna jsem takhle četl jednu starou knihu, když tu do okna vletěl papoušek. Nevěděl jsem co si o tom mám myslet, ale pak ten papoušek začal mluvit. Mluvící papoušci nejsou nic divného, proto bych si toho asi nevšímal, ale ten papoušek mluvil latinsky! Řekl, že se jmenuje Kiki," vytřeštila jsem oči, "K-ki-kiki?!?!?! Co ta mrcha opeřená dělá ve Východním městě?! Kde je teď?!" "Nevyrušuj jo?!" ohradil se Ned a pokračoval, "A když tak na mě mluvil latinsky, tak jsem si začal překládat a zjistil jsem, že chce abych ho dopravil na Centrálu, protože chtějí zabít plukovníka Hughese, že k tomu bude nejlepší tento vlak a ať jsem opatrný." "Tenhle?" "Jo, dost mě to překvapilo, že je to v protisměru. Ale, přiznám se, že jsem tomu papouškovi věřil." "Heh...Kiki mě nepřestává udivovat, víš, já totiž jsem její páníček. Před týdnem mi uletěla. Nevíš kde je teď." "Vzala jí jedna z homunkulů. Když jsem totiž šel na vlak, málem mě dostali. Byla tam taková palma, ta si právě vzala Kiki, potom taková zavalitá obluda, a pak ještě jedna, docela milá ženská, ale určitě to byl taky homunkulus, měla černé vlasy, fialové oči a byla bledá, navíc byla s ostatními homunkuly." "Envy, Gluttony a Lust." řekla jsem si tiše, "Co?" "Ale nic, jen přemýšlím nahlas." "Aha, co teď podnikneme?" "Podnikneme? MY?" "Ano." řekl Ned jako by to, že spolupracujeme byla samozřejmost. Mizera jeden, zajímalo by mě jestli mluví pravdu.... Každopádně si na něj musím dát pozor.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 4.36 (11x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář